Druga vrst
II. vrst činu glagoli s morfom - nu- u infinitivnoj i -n- u prezentskoj osnovi.
infinitiv gìnuti
prezent gìnem, gìneš, gìne, gìnemo, gìnete, gìnu
imperativ gìni, gìnimo, gìnite
prilog sadašnji ginȗći
prilog prošli ginúvši
pridjev radni gìnuo, gìnula, gìnuli
pridjev trpni (po)gìnut, (po)gìnuta
Složenice
pogìnuti – pogìnem … pogìnemo … pogìnu – pogìnuo, pogìnula; zagìnuti – zagìnem i dr.
Primjeri po akcenatski tipi
a) gìnuti – gìnem ; kìnuti – kìnem > otkìnuti – otkìnem > prekìnuti – prekìnem; krìknuti – krìknem; pljùnuti – pljùnem > ispljùnuti – ispljùnem; pràsnuti – pràsnem; pùknuti – pùknem; skȑsnuti – skȑsnem; tȑgnuti – tȑgnem > pretȑgnuti – pretȑgnem; vrèsnuti – vrèsnem; žȑknuti – žȑknem > požȑknuti – požȑknem i dr.
S -drgnuti, -maknuti, -mrznuti, -rinuti, -vrgnuti … nij jednostavnih glagolov, nego postoju samo prefigirani, npr.: zadȑgnuti – zadȑgnem; usmàknuti (se) – usmàknem (se); smȑznuti – smȑznem > zamȑznuti se – zamȑznem se; porìnuti – porìnem; zvȑgnuti – zvȑgnem i dr.
b) gànuti – gánem … gánemo … gánu – gàni, gànimo/ganìmo, gànite/ ganìte – gànūo, gánula/ganùla – gánut/gànūt, gánuta/ganȗta; bàdnuti – bádnem > pobàdnuti – pobádnem; kùšnuti – kúšnem; nàgnuti – nágnem; tàknuti – táknem > pretàknuti – pretáknem; ùgnuti – úgnem.
S -klenuti … nij jednostavnoga glagola, nego postoju samo prefigirani, npr. otklènuti – otklénem; zaklènuti – zaklénem.
c) dígnuti – dígnem … dígnemo … dígnu – dígni, dígnimo, dígnite – (z)dígnuo, (z)dígnula/zdígla > podígnuti … podígnem – podígnuo, podígnula/podígla > odígnuti – odígnem; méknuti – méknem > uméknuti – uméknem – uméknuo, uméknula/umékla; stárnuti – stárnem; stígnuti – stígnem > dostígnuti – dostígnem – dostígnuo, dostígnula/dostígla; potísnuti – potísnem; štárnuti – štárnem > uštárnuti – uštárnem; vénuti – vénem > uvénuti – uvénem.
S -bignuti, -kleknuti, -muknuti, -tisnuti nij jednostavnih glagolov, nego postoju samo prefigirani, npr.: pobígnuti – pobígnem – pobígnuo, pobígnula/ pobígla; pokléknuti – pokléknem – pokléknuo, pokléknula/poklékla; stísnuti – stísnem; zamúknuti – zamúknem – zamúknuo, zamúknula/zamúkla.
d) brȋznuti – bríznem … bríznemo … bríznu – brȋzni, brȋznimo, brȋznite – brȋznūo, brȋznūla – bríznut, bríznuta > odbrȋznuti – odbríznem; blȋ(h)nuti – blí(h)nem > zablȋ(h)nuti – zablí(h)nem; korȃknuti – koráknem > prekorȃknuti – prekoráknem; krȇnuti – krénem > nakrȇnuti – nakrénem; zakrȇnuti – zakrénem; kukurȋknuti – kukuríknem > zakukurȋknuti – zakukuríknem; mȃhnuti – máhnem > zamȃhnuti – zamáhnem; vȃgnuti – vágnem > prevȃgnuti – prevágnem i dr.
S -grnuti, -pomenuti, -pȗknuti, - s eknuti, -sluhnuti, -šćipnuti, -tegnuti,
-vrisnuti nij jednostavnih glagolov, postoju samo prefigirani glagoli, npr.: odgȓnuti – odgŕnem; zagȓnuti – zagŕnem; opomȇnuti – opoménem; spomȇnuti – spoménem; poslȗhnuti – poslúhnem; spȗknuti – spúknem; u s ȇknuti – uséknem; ušćȋpnuti – ušćípnem; natȇgnuti – natégnem; potȇgnuti – potégnem; zavrȋsnuti – zavrísnem i dr.
e) vȓnuti – vȑnem … vȑnemo … vȑnu – vȓni, vȓnimo, vȓnite – vȓnūo, vȓnūla > vȑnut, vȑnuta > povȓnuti (se) – povȑnem (se); zavȓnuti – zavȑnem; fȓknuti – fȑknem > zafȓknuti – zafȑknem i dr.
Posebnosti
Morf - n- u prezentu imaju i glagoli stàti i nàduti kot i složenice defektnoga glagola simpleksa *dìti v. § 570, ki se javlja samo u perfektu, npr.: stàti – stánem – stàni/stáni, stànimo/stánimo, stànite/stánite – stȃo, stála > pòstati – postánēm – postáni – pòstāo, postála; pr è stati – prestánēm ; nàduti – nadúnem – nadȗni, nadȗnimo, nadȗnite – nàdūo, nadùla/náduo, nádula – nàdūt, nadȗta; nàditi – nadénem – nadȇni – nàdīo, nadìla – nadénut, nadénuta/nàdīt, nadȋta.
Glagoli dòbiti – dobénem i dòspiti – dospénem IV. vrsti imaju u prezentu dubletne oblike i po II. vrsti v. §§ 570, 617 : dòspiti – dospénem – dospȇni – dòspīo, dospìla – dospívši; dòbiti – dobénem – dobéni – dóbio, dóbila – dobénut, dobénuta.