II. vrst činu glagoli s morfom - nu- u infinitivnoj i -n- u prezentskoj osnovi.

infinitiv gìnuti

prezent gìnem, gìneš, gìne, gìnemo, gìnete, gìnu

imperativ gìni, gìnimo, gìnite

prilog sadašnji ginȗći

prilog prošli ginúvši

pridjev radni gìnuo, gìnula, gìnuli

pridjev trpni (po)gìnut, (po)gìnuta

Složenice

pogìnuti – pogìnem … pogìnemo … pogìnu – pogìnuo, pogìnula; zagìnuti – zagìnem i dr.

Primjeri po akcenatski tipi

a) gìnuti – gìnem ; kìnuti – kìnem > otkìnuti – otkìnem > prekìnuti – prekìnem; krìknuti – krìknem; pljùnuti – pljùnem > ispljùnuti – ispljùnem; pràsnuti – pràsnem; pùknuti – pùknem; skȑsnuti – skȑsnem; tȑgnuti – tȑgnem > pretȑgnuti – pretȑgnem; vrèsnuti – vrèsnem; žȑknuti – žȑknem > požȑknuti – požȑknem i dr.

S -drgnuti, -maknuti, -mrznuti, -rinuti, -vrgnuti … nij jednostavnih glago­lov, nego postoju samo prefigirani, npr.: zadȑgnuti – zadȑgnem; usmàk­nuti (se) – usmàknem (se); smȑznuti – smȑznem > zamȑznuti se – zamȑznem se; porìnuti – porìnem; zvȑgnuti – zvȑgnem i dr.

b) gànuti – gánem … gánemo … gánu – gàni, gànimo/ganìmo, gànite/ ganìte – gànūo, gánula/ganùla – gánut/gànūt, gánuta/ganȗta; bàdnuti – bádnem > pobàdnuti – pobádnem; kùšnuti – kúšnem; nàgnuti – nágnem; tàknuti – táknem > pretàknuti – pretáknem; ùgnuti – úgnem.

S -klenuti … nij jednostavnoga glagola, nego postoju samo prefigirani, npr. otklènuti – otklénem; zaklènuti – zaklénem.

c) dígnuti – dígnem … dígnemo … dígnu – dígni, dígnimo, dígnite – (z)dígnuo, (z)dígnula/zdígla > podígnuti … podígnem – podígnuo, podígnu­la/podígla > odígnuti – odígnem; méknuti – méknem > uméknuti – uméknem – uméknuo, uméknula/umékla; stárnuti – stárnem; stígnuti – stígnem > dostígnuti – dostígnem – dostígnuo, dostígnula/dostígla; potísnuti – potísnem; štárnuti – štárnem > uštárnuti – uštárnem; vénuti – vénem > uvénuti – uvénem.

S -bignuti, -kleknuti, -muknuti, -tisnuti nij jednostavnih glagolov, nego posto­ju samo prefigirani, npr.: pobígnuti – pobígnem – pobígnuo, pobíg­nula/ pobígla; pokléknuti – pokléknem – pokléknuo, pokléknula/poklékla; stísnuti – stísnem; zamúknuti – zamúknem – zamúknuo, zamúknula/za­múkla.

d) brȋznuti – bríznem … bríznemo … bríznu – brȋzni, brȋznimo, brȋznite – brȋznūo, brȋznūla – bríznut, bríznuta > odbrȋznuti – odbríznem; blȋ(h)nuti – blí(h)nem > zablȋ(h)nuti – zablí(h)nem; korȃknuti – koráknem > preko­rȃknuti – prekoráknem; krȇnuti – krénem > nakrȇnuti – nakrénem; zakrȇ­nuti – zakrénem; kukurȋknuti – kukuríknem > zakukurȋknuti – zakuku­ríknem; mȃhnuti – máhnem > zamȃhnuti – zamáhnem; vȃgnuti – vágnem > prevȃgnuti – prevágnem i dr.

S -grnuti, -pomenuti, -pȗknuti, - s eknuti, -sluhnuti, -šćipnuti, -tegnuti,
-vrisnuti nij jednostavnih glagolov, postoju samo prefigirani glagoli, npr.: odgȓnuti – odgŕnem; zagȓnuti – zagŕnem; opomȇnuti – opoménem; spomȇnuti – spoménem; poslȗhnuti – poslúhnem; spȗknuti – spúknem; u s ȇknuti – uséknem; ušćȋpnuti – ušćípnem; natȇgnuti – natégnem; potȇgnuti – potégnem; zavrȋsnuti – zavrísnem i dr.

e) vȓnuti – vȑnem … vȑnemo … vȑnu – vȓni, vȓnimo, vȓnite – vȓnūo, vȓnūla > vȑnut, vȑnuta > povȓnuti (se) – povȑnem (se); zavȓnuti – zavȑnem; fȓknuti – fȑknem > zafȓknuti – zafȑknem i dr.

Posebnosti

Morf - n- u prezentu imaju i glagoli stàti i nàduti kot i složenice defektnoga glagola simpleksa *dìti v. § 570, ki se javlja samo u perfektu, npr.: stàti – stánem – stàni/stáni, stànimo/stánimo, stànite/stánite – stȃo, stála > pòstati – postánēm – postáni – pòstāo, postála; pr è stati – prestánēm ; nàduti – nadúnem – nadȗni, nadȗnimo, nadȗnite – nàdūo, nadùla/náduo, nádula – nàdūt, nadȗta; nàditi – nadénem – nadȇni – nàdīo, nadìla – nadénut, nadénuta/nàdīt, nadȋta.

Glagoli dòbiti – dobénem i dòspiti – dospénem IV. vrsti imaju u prezentu dubletne oblike i po II. vrsti v. §§ 570, 617 : dòspiti – dospénem – dospȇni – dòspīo, dospìla – dospívši; dòbiti – dobénem – dobéni – dóbio, dóbila – dobénut, dobénuta.